Šen-čen (Shenzhen)
Šen-čen se stal roku 1979 první speciální ekonomickou zónou v Číně. Tehdy měl jen několik tisíc obyvatel, živících se převážně rybářstvím.
Obrovský příliv investic jak z Číny samotné tak ze zahraničí způsobil, že má město v současnosti obyvatel. Historické památky zde vzhledem k minulosti města jako bývalá malá vesnice prakticky nejsou, jednou ze zajímavostí je např. zábavní park vystavěný okolo bývalého sovětského letadlového křižníku Minsk.
V Šen-čenu je významné mezinárodní letiště Šen-čen Pao-an. Sídlí zde Šen-čenská univerzita, Polytechnická univerzita a mnoho dalších významných společností např. Huawei nebo TP-Link, které se zabývají výrobou elektroniky.
První historické zmínky o Šen-čenu pocházejí z dynastie Ming, přibližně z roku 1410.
Místní lidé nazývali odvodňovací kanály v rýžových polích slovem 圳 (pinyin: zhèn; český přepis: čen). Doslovný překlad slova 深圳 (pinyin: Shēnzhèn; český přepis: Šen-čen) znamená Hluboké příkopy, protože v okolní krajině bylo mnoho potoků a zavlažovacích kanálů v rýžových polích.
Původně rybářskou vesnici Šen-čen nechal čínský vůdce Teng Siao-pching proměnit na první speciální ekonomickou zónu v Číně. Ta byla formálně založena roku 1979 díky sousedství s Hongkongem, který byl v té době prosperující oblastí pod správou Spojeného království. Speciální ekonomická zóna Šen-čen byla založena jako experimentální půda pro tržní kapitalismus řízený podle ideálu Socialismus s čínskými rysy.
Město Šen-čen jako budoucí Speciální ekonomická zóna bylo vybráno k přilákání průmyslových investic z Hongkongu. Tento koncept se osvědčil, oživil další otevíraní se Číny světu a nastartoval hospodářské reformy. Šen-čen se nakonec stal jedním z největších měst v regionu delty Perlové řeky, který se stal jedním z největších tahounů Čínského hospodářství a největší výrobní základnou na světě.
Šen-čen, dříve známý jako Pao-an, byl povýšen roku 1979 na úroveň prefektury, pod přímou správou provincie Kuang-tung (Kanton). V květnu 1980 byl oficiálně jmenován jako Zvláštní ekonomická zóna, první svého druhu v Číně. Právo hospodářské správy na provinční úrovni bylo městu přiděleno v roce 1988.
Šen-čen je nejstarší z pěti speciálních ekonomických zón v Číně. Teng Siao-pching je často považován za člověka, který spustil proces otevírání Číny okolnímu světu a inicializoval prudký ekonomický rozmach. Teng bývá také často spojován s městem Šen-čen.
Mapa - Šen-čen (Shenzhen)
Mapa
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky |
Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CNY | Čínský jüan (Renminbi) | Â¥ or å…ƒ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
UG | Ujgurština (Uighur language) |
ZA | Čuangština (Zhuang language) |
ZH | Čínština (Chinese language) |